Pracovali jsme s manažery snad na všech úrovních napříč odvětvími a velká část z nich řeší problémy, které mají překvapivě podobné příčiny. V tomto článku uvádíme 3 klíčové zdroje problémů ve firmě, které dusí nejen firmu samotnou, ale hlavně jejich manažery:
Všichni víme, že strategie, taktika a rozvoj jsou důležité, někdy dokonce naprosto zásadní. Ale nejdřív je potřeba vyřešit tento hořák, tady tuto reklamaci… a tak operativa hltá dál a dál prakticky všechen čas. Přirozeně se začnou objevovat a zvětšovat problémy, které vznikají z důvodu odkládání příležitostí na později.
Při nástupu do nové práce většinou vidíme oceán příležitostí, co všechno by se mohlo změnit pro lepší fungování. Valí se na nás však větší a větší smršť úkolů a my se postupně dostáváme do zakletí operativy, která nás nutí dělat věci „postaru“. Děláme pak přesně to, co nám samotným na začátku vadilo a problémy rostou a nabírají na síle. Nějakou dobu to může i fungovat – všichni děláme kopu práce, rozhodně se nikdo nefláká.
A pak to přijde. Náraz do zdi a domeček z karet spadne. Všechny koncepční věci, které jsme obětovali na oltář operativy nás doběhnou. Problémy, které jsme zvládali tlumit, už jsou příliš velké. Příležitosti, které jsme odkládali na vhodnější čas, už neexistují. A na nás dolehne vyčerpání.
Pokud Vás napadá, že to chce jen trochu toho time managementu, čtěte dál 🙂
Když už dospějeme k bodu, že je na čase něco změnit, často se začneme poohlížet po tom, co se osvědčilo ostatním, jaké jsou současné moderní přístupy k řešení, o čem se mluví, že dobře funguje. Víme, že ve skutečném světě rychlá řešení ani zázračné léky nefungují:
Jako bychom zapomínali nebo si nechtěli připustit, že i v pracovním světě platí stejná pravidla:
Jednou za čas asi téměř každý z nás zkusí nějaké to rychlé řešení nebo má chuť uvěřit v zázračnost léku. Zkoušíme to znovu a znovu s novými technikami, lepší organizací času, novými nástroji, pokročilou technologií. Jaký je výsledek po roce? Většinou není vidět změnu. Řešíme stále stejné problémy, komunikace se nezlepšila, výsledky se skokově nezvedly, vztahy chládnou.
Spolupráce není schopnost, se kterou se lidé rodí. Soupeření je lidem mnohem bližší. Už jako děti jsme se s ostatními přetahovali o hračky. A tenhle zvyk některé z nás nepřešel ani v dospělosti, přestože nám hračky už tolikrát spadly do kanálu.
A tak i v pracovním životě soupeříme o to, čí názor je nejlepší: „Raději udělejte, co vám říkám.“, „To je nesmysl, to nikdy nebude fungovat.“, „Diskuzemi akorát ztrácíme čas a práce stojí.“
Bojujeme za zachování dojmu harmonie: „Už se k tomu nevracejme, akorát se kvůli tomu hádáme.“, „Měli bychom s tím něco udělat, ale situace nám nepřeje.“
Bráníme zaběhlé pořádky: „S tím se nedá nic dělat.“, „Takhle to tady vždycky fungovalo, nemá smysl se snažit něco změnit.“
Nic z toho, co je výše uvedeno, není užitečné pro efektivní spolupráci, při které nám jde o společný cíl. Často i malá překážka nás odradí, ačkoliv úspěch může být na dosah.
Podívejme se na to trochu z jiného pohledu.
Jak se můžeme zaměřit na rozvoj a dlouhodobé cíle, pokud celá firma je řízena způsobem, který nás v samotné operativě sveřepě drží? Vše je potřeba mít pod kontrolou, sleduje se progres na každém projektu a otevřeném úkolu, není možné dělat vlastní rozhodnutí, vše musí být pětkrát schváleno.
Každý z takovýchto požadavků vyžaduje značnou část naší pozornosti, administrativy a odvrací náš zrak od toho, co je podstatné. Nešijeme si naší touhou po kontrole a pevném řízení bič sami na sebe a nedostáváme se tím do reportovací pasti?
Jak by nám nemohlo pomoci řešení v podobě nové technologie nebo systému, když ostatním firmám to podle všeho funguje? Novodobé průzkumy a případové studie dokazují výrazné zvýšení výkonnosti. Tak proč by to nemělo uspět i u nás?
Na nové technologie a systémy se pohlíží jako na kladivo, které si z každého problému udělá hřebík a vyřeší jej zatlučením.
Jak to vypadá ve skutečnosti? Nevznikají díry ve zdi, v podlaze, ve dveřích… Nenasadili jsme kladivo příliš brzy, kdy jsme nebyli připraveni jej používat?
Jak máme spolupracovat, když víme, že se veškerá snaha nakonec obrátí proti nám? Myslíme to dobře, přicházíme s dobrými nápady, děláme přesčasy… a pak přijde někdo hlasitější, někdo s mocí nebo autoritou, a řekne, že to chce jinak. Všechny naše snahy jsou v háji.
Nejsložitější a nejdůležitější úlohou lídrů je rozumné zacházení s mocí a autoritou. Každá firma má svá pravidla, psaná i nepsaná, a pokud je někde zvykem, že šéf má vždy pravdu, těžko na tom snahy jednotlivců něco změní. Nejsou naše zaběhnuté zvyky a pravidla spíše brzdou, než motorem, pro změny, zdolávání překážek a zužitkování příležitostí?
Různí manažeři se s výše zmíněnými fenomény potýkají v různé míře a různými způsoby. Jak si ale vysvětlit, že v rámci jedné firmy většinou pozorujeme velmi podobné rysy, vzorce, které se opakují? Občas to vypadá, že je větší rozdíl mezi firmami než mezi jednotlivými manažery. Skoro jakoby firmy měly svou vlastní DNA, která za vším stojí.
Pokud byste se chtěli dozvědět více o DNA firem a vlivu firemního prostředí na výkonnost a produktivitu lidí, pak se podívejte na naše videa z oblasti rozvoje organizací, která jsou součástí kurzu Jak se svým týmem dosáhnout víc. Kurz je mimořádným mixem praktických zkušeností a vědeckého pohledu na rozvoj organizací. Vše je podáno srozumitelně, zábavně, bez „pozlátka“, za to silně prakticky. Představuje jednoduchý model s pěti barvami, který pomáhá s odhalením neužitečných zvyků v organizaci a ukazuje, co začít dělat jinak pro jejich změnu, aby se výkonnost týmů začala zvyšovat. Na této stránce získáte přístup k prvním lekcím Vektoring Akademie ZDARMA.