Proč se z manažerů stávají vyčerpaní tahouni?

Našli jste si čas podívat se na první video našeho kurzu Vektoring Akademie: Jak se svým týmem dosáhnout víc? Pokud ano, tak už víte, že smyslem spolupráce je dosáhnout lepšího výsledku, než kdybychom pracovali každý zvlášť, čemuž říkáme synergie

Podívejme se na to, co to vlastně znamená v praxi. 

Spolupracovat, to znamená, že výsledek naší práce nezáleží jen na nás samotných, ale i na někom jiném – na šéfovi, na kolegovi, na podřízených… Z mnoha pádných důvodů nemůžeme všechna rozhodnutí a všechny činnosti zvládnout sami, bez zapojení více lidí. Nutně tak do hry kromě odborných stránek vstupují mezilidské vztahy a schopnost domluvit se. Což někdy jde hladce a jindy to skřípe.

Jak tedy poznat, jestli Vám spolupráce funguje nebo ne? 

Tady nám pomůže právě synergie. Je v podstatě měřítkem toho, jak dobře se týmu tohle všechno daří zvládat, jak se mu daří spolupracovat.

Mohlo by se zdát, že je spolupráce samospásná  – že stačí spolupracovat a ona dorazí synergie a s ní i nečekaně dobré výsledky. Jenže i u spolupráce záleží na tom, JAK jsme v tom dobří. Jen samotný fakt, že tým spolupracuje, samozřejmě synergii nezajistí. Mezilidské vztahy a komunikace jsou zapeklité oblasti, ve kterých na cestě za synergií můžeme snadno zabloudit. Ať už proto, že se kolegové příliš nemají v oblibě, že se v zájmu zachování přátelské atmosféry vyhýbají složitější diskuzi, nebo že třeba mají nedůvěru ve schopnosti ostatních. Běžně se stává, že tým pěti lidí pracuje na něčem, co by bývalo dopadlo lépe, kdyby na tom dělali jen lidé tři nebo jeden. 

Co dělat a naopak nedělat, aby spolupráce vedla k synergii, představuje náš online kurz Vektoring Akademie >>

Není se co divit, že po pár neúspěších velká část vedoucích rezignuje na snahy o spolupráci a uchyluje se k na pohled pohodlnější a jistější variantě „práce ve skupině“. Ta je charakteristická tím, že se práce rozdělí na dílčí úkoly, které už zvládne v nejlepším případě jeden člověk bez pomoci ostatních. Zdá se, že tak mizí všechna úskalí spolupráce. Sice se ztrácí i šance na synergii, ale předpokládá se, že výsledky budou předvídatelnější. Šéf zkrátka práci rozdělí a je to. Lidé si časem zvyknou dělat, co se jim řekne a do ničeho se moc neangažovat. 

Jaké to má důsledky, když přestaneme usilovat o spolupráci?

Přirozeně se začne dít to, že lidé jsou postupně čím dál více „závislí“ na svém šéfovi. Chodí za ním i s marginálními problémy, bojí se rozhodovat samostatně, aby nemuseli nést zodpovědnost za případnou chybu, a tlačí tak svého šéfa do různých forem mikromanagementu. Šéf pak musí mnohem více na své lidi dohlížet a kontrolovat jejich práci. Dlouhodobé setrvání v takovém prostředí mění šéfa v neurotický uzlíček nervů nebo vyčerpaného tahouna, kterému pomalu, ale jistě práce přerůstá přes hlavu. 

Takto většina lidí nechce dobrovolně fungovat. Jenže zároveň neví, jak to dělat jinak. Jednak se to neměli, kde naučit, a jednak se tady bavíme o schopnostech, které u sebe můžeme rozvíjet klidně po celý svůj život. 

V oblasti školení leadershipu se často setkáváme s nejrůznějšími technikami a nástroji, které snadno sklouznou k tomu, jak zařídit, aby lidi dělali to, co my chceme. Takovýto přístup ke spolupráci však není užitečný, protože nás automaticky obírá o šanci udržet si synergii.  

Pro rozvoj schopnosti spolupracovat jsou zapotřebí jiné znalosti a dovednosti, než ty, o kterých se tradičně mluví. Protože se spolupráce vždy týká skupiny, přichází do popředí pojmy jako je skupinová dynamika a sociální systém. Pozornost od soft skills se přesouvá na relationship skills, od kterých jsou neoddělitelné schopnosti sebereflexe a týmová reflexe. A tím se Vektoring odlišuje. Neříká „pojďme jedním směrem“. Dívá se na vše v mnohem širších souvislostech a ukazuje, jak se dopracovat k tomu, že „jdete jedním směrem“.   

Jak začít, abyste se svým týmem dosáhli víc? >> 

Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů